Web získal 2. místo na Orlovské souteži v informatice 2006 ↓ Reklama
Naše třída
Poetika rozmachu nového portálu, který se
pravděpodobně v příštích dnech, měsících a s klidem můžu tvrdit
i rocích, rozvine do neskutečně krásného místa, kde se budeme
pravděpodobně všichni setkávat a lehce vzpomínat, mě donutila nejen napsat
toto dlouhé souvětí, které již brzo ukončím, ale dokonce i takových a
podobných vět napsat více, protože zkrátka chci, aby tyto rozvité
struktury ode mě zaplnili lehce prázdné místo hlavně v sekci „naše
třída“.
Budoucnost každého jedince v kolektivu
se tvoří na začátku. Většinou si každý udělal na jednotlivé borce
naše třídy vlastní názor během prvního roku, možná ještě i za
kratší dobu. Tento názor samožejmě urazil dlouhou cestu, lehce se mohl
měnit Za tu dobu se stihly vyfiltrovat skupinky lidí, které spolu komunikují
nejvíce, hlavně podle georgrafického rozpoložení. V současné době to
jsou takové hlavní centra dění, které bych v zásadě mohl rozdělit
hlavně na přední a zadní lavice. Nejednou jsem uvažoval, zda by ze mě
nebyl někdo jiný, kdyby se mi tehdy 1. září 2002 nezpozdil autobus a já
přijel mezi prvními. Určitě bych se snažil prodrat se co nejvíce dozadu,
jelikož na základce jsem měl své standartní místo v poslední lavici
u okna. Zbylo na mě tedy místo v první lavici a Skeletron. Nakonec jsme
však zákeřne podsedli Pavla, který se odteď smaží pěkně vepředu.
Upřímně mu to ovšem přeji, protože si myslím, že může více prodat
svůj potenciál jednoho z premiantů třídy.
Podobně se vytvářely vztahy, které
většinou trvají až dodnes u každého. Pravda, někteří jedinci
prostřídali partnerů více, nicméně, já jsem zkrátka věrný. Nejlepší
na tom je, že to jsou vztahy zcela náhodné, ale přitom fungují.
Samozřejmě se utvořily i ty mezi lavicové, ale skutečně je potřeba mít
nejdříve uklizeno před vlastním prahem.
Jak už jsem zmínil, kolega sedící ani
ne metr od vás je první kontakt. On (ani nevíte, jak moc lituju, že nemůžu
napsat slovíčko „ona“) je zkrátka člověk, se kterým sedíte, sdílite
jednu lavici, půjčujete si gumu a nezávazně rušíte v hodinách. Je
s ním tak trochu jiný vztah, než s kýmkoliv ve třídě. Zkrátka
v první den školy, v novém kolektivu to vždycky vypadá jak na pohřbu.
Všichni zamlkle sedí, nicméně pomalu se bourají ledy, avšak některé
zcela neroztály doteď. Za první rok toho moc nestihnete, nikoho nedokážete
ve škole dobře poznat, právě proto bych chtěl zdůraznit, jak moc
důležité jsou školně mimoškolní akce, kde jste v nějakém kolektivu po
nějakou dobu se svými spolužáky. První společnou akcí se dá samozřejmě
nazvat lyžák, následovaný školními výlety, turistickým kurzem a
v neposlední řadě stužkovákem, který měl aspoň pro mě zcela
nezaměnitelnou atmosféru. V mé paměti mají své místo také hlavně
četné undergroundové akce, kde zůstali jen spolužáci, bez absolutní
zmínky o škole (profesní deformace v běžné komunikaci a podivné vtipy
o 8051 vynechávám).
Nechci tady příliš vzpomínat na
jednotlivé akce, popravdě řečeno, musel bych zde vylévat své osobní dojmy
a nevyhnul bych se popisům jednotlivým akcím, což zde skutečně nechci
psát. Právě tyto vzpomínky jsou totiž to nejcenější, co máme. Ty nám
nikdo nevezme, jsou jen a jen naše a ve své podstatě dělají lidi ve
třídě kamarády nejen ve školních lavicích. Dělají i tento web
zvláštním místem, podivuhodným koutem, který má smysl jen a jen pro nás.
Uzavřená komunita na internetu. Hezká kombinace.
Ač se stalo cokoliv, jsem nesmírně rád,
že 4 roky chodím do třídy, která je pro mě nesmírně přátelským
prostředím, bez náznaků podlosti a projevů agrese. Jsem poctěn, že můžu
sdílet společný kyslík s lidmi, kteří jsou inteligentní, zásadoví a na
nic si nemusí hrát a sdílejí podobné hodnoty, jako já. Každý je
v naší třídě jedinečná osobnost, nesmírně si cením, že se dokážeme
navzájem respektovat bez jakýchkoliv emočních výlevů a společně bojujeme
proti nepřizni osudu. S každým z vás se rád setkám a chci jen
zdůraznit, že mám rád 4A a kluky v ní a věřím, že vaše pocity jsou
podobné.
Vojtěch
„PIF“ Schlesinger
Cílem této webové stránky
(portálu), bylo udržet spojení mezi námi studenty třídy 4.A na Střední
Průmyslové
Škole Elektrotechnické v Havířově. Jak již bývá zvykem,
většinou po maturitě se veškerý kontakt mezi námi ztratí a právě díky
tomuto portálu zůstaneme ve spojení.
Tomáš „Tomi
Vega“ Matis
Naše třída byla hned v prvním
ročníku sehraná parta. Zažili jsme hodně příjemných a někdy
nepřijemných situací. Škoda, že budeme spolu už jen posledni 2 měsíce a
pak se rozejdeme po celé ČR, ale vzpomínky ze školních lavic zůstanou
navždy.
Martin
„peaker“ Polák (předseda třídy)